Deštníkářka
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Tvůrcovské noviny Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Tvůrcovské noviny Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Deštníkářka Mám tu deštníkJe můjA tohle místo takyUlovila jsem hoZapíchnu hoRychleAt mi tam nikdo nevlezeMOJEEJeMOJEE Já jsem deštníkářz České republiky rozvalím sepřede mnou deštníkář Francouzza mnou dřepí dva Britové, bez deštníkudeštníkář Němec ho má moc pěkný, bez děrnicmeně ten Maďarský, no fuj, ten je děratejSlováků začíná trochu ulítávat, snad si ho udrží Právě teď bych chtěla být pod Švédským deštníkem, asiProtože co ten můj?Co když mi ho ukradnou?Kam já pak pujdu půjdu?Vůbec se mi z pod něj nechce Neni to vubec dokonaly destnikMa taky nejake prodreninyAle před zářením mě ochrání Ten náš modrý deštník ~ Eunika Eyerová, 15. 11. 2025 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Samoténka
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Tvůrcovské noviny Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Tvůrcovské noviny Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Samoténka Sama tenká má samotenka, kdepak jsi schovaná? Na stromě, parapetu? Potkala jsem ji jednou v lese. Stála tam u pramene a vlévala do něj směs, kterou pro ni namíchala její sedmiletá vnučka, kterou přesvědčila o důležitosti ničení životního prostředí. Kandidátka, pojďme jí říkat Máša, slyšela o Green Dealu a rozhodla se, že se s ním musí něco dělat. Takhle nám lháti, prohlásila u televize jedíc rohlík s bramborovým salátem. Seděla tam na růžovém gauči, který jednou našla u popelnice a v oblečení, které její dcera už nechtěla – třpytivá černá blůza a fialové tepláky s rozbitou gumou. Hoví si na svém prosedělém místečku a rohodla se, že už je na čase vzít věci do vlastních rukou, když jsou ekoteroristi, tak musí být i antiekoteroristi. Máša byla a řekla bych, že bude osobou, která nenávidí. Nenávidí své sousedy, protože si povídají moc potichu, takže je nemůže šmírovat. Popeláře, protože ji ruší při sledování ranního pořadu o všech hrůzách světa, 2. díl, 3. vydání. Všechny tyhle nenávisti má i ke svojí kočce (smrdí a musí vynášet její záchod), k jídelním stolům (zbytečnost), koberců, lampám (kradou jí peníze), k vaně, způsobují její zapšklé vzezření podtržené úšklebkem na tváři, který už neumí vrátit zpět. Tak si tak pochoduje skrze svou malou obec a vykonává malé akty anitekoterorismu. Vyhazuje odpadky z popelnic, do plastů hází papír, vodu z nádobí vylévá do potoka, dokonce se začalala angažovat v regionální politice, kam chodí ve svých nejlepších šatech, úbor z fabriky, aby všichni věděli, že pracovala rukama. Avšak nenechte se ošálit! Naše paní antiekoteroristka bohu díky, díky svému škudlení se stala ekologickou. Ne jen že nenakupuje nové věci, nádobí nemeje jarem, takže voda z potrubí se vrací zpět do přírody, čistá. Oblečení od popelnice? Lépe už to nejde. ~ Eunika Eyerová, 18.10. 2025 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Moje první pitva
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Moje první pitva Skokan potkala jsem skokana ležel tam klidněbyl tam už od rána v téhle kostičkované jizběs podloženou hlavou, mokrýma nohama, bílou rukou trochu vypadal jak Wericha v jednu chvilku rozřízla mu tělo ta živá ženatak, jak by se to mělovnitřnosti pánu jiný pán vyvrhmě se chtělo taky vrhat utekla jsem(utřela nohy na dezinfekční rohožce a ven)vrátila se (rozkrájen mozek na podložce a ven)utekla jsem(pach jiného mě z ven vrátil sem) rozhlédla jsem se dokolapaní přejeta metrem C za mnou pod bundou ležela přede mnou shnilý pánza rohem zas dalšína podlaze krevstrop je jediný prázdný Ale já jsem ráda, že jsem tam byla a že jsem viděla, co už nejsme a čím i tak zůstáváme. ~ Eunika Eyerová, 19.7. 2025 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Tramvaj
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Tramvaj Chlapečku, přišla ztrátaUtíkám ke krásnému dniAbych ho stihla (už skoro ujíždí)Myslela jsem si, že ujedeJenže ten, který se blížil nebyl ten můjTenhle přijížděl k jinému člověkuKe svému člověkuDoháněl ho KřikNárazSmrtStáhl někohoMaléhoCizíhoV PrazeNe v OděseNe v KyjevěV Praze Někoho Běžím k tomu cizímu dni a zapletu se do nějAni já ani někdo v něm nemá být On, ten někdo, už svůj krásný den nechytí, je pryč i s jeho rukou a zivotem Mně ujel krásný den jemu všechny Jsme tedy zamotáni v cizím dnu a je to hnus Psát,pamatovat,prožít,uchovat,říci,varovat,neschovat,aby pořád trochu žil ten cizí chlapeček v mých rukoukteré ho drzelykteré ho tahaly v mých očíchkteré ho hledali v mém hlasekterý hledal pomoc ~ Eunika Eyerová, 17.5. 2025 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Běžím
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Běžím Běžím, aby mi uši zacpala vichřice, rychle abych si nestačila. Nevím kam, tak běhám tam a zpátky, uličkama, známejma, prošlapanejma, úplně skrz, úplně až dolů, lepí se mi na nohy, hlína, mokrá, nasaklá všema, co tu běhaj se mnou, přede mnou, všichni tu běháme, a budeme, tou vyšlapanou jasnou špinavou krvavou cestou. S nakouslým jablkem, hajlujicím autem a s X dalšíma sítěma bolesti. ~ Eunika Eyerová, 15. 2. 2025 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Cesta
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Cesta Jsem tu a pak už ne.Jdu tedy. Nevím kam.Musím jít abych se mohla vrátitChci vidět zbytekNa jak dlouhoNevím k čemu se vrátit.Jak to na začátku a konci má vypadatStejne ale jduPrvní pryčDruhý zpátky Zpátky je to složitýNeznám Tu cestuBloudím porozkopanýchostnatýchPlných vodyklikatých tak že zkusím jít rovně, ale ztratím seCestáchTak zabočím a jsem na cestě oledovávající mé prsty a tak znova zabočím a jsem na cestě plné shnilotin a říkám si, jestli jsem neměla jít dál po té studené. Nevím jak má vypadat Ta cesta domů a tak beze směru bloumám Doufámže na ni stoupnu a ona si mě vezmea že já ji poznámasi je osudem ani zázrakemasi náhodoumožnápak tedy nahodile jdu ~ Eunika Eyerová, 21. 12. 2024 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Parapet mrtvé paní
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Parapet mrtvé paní Dřevěné dveře s popraskaným neprůhledným sklem uprostředPavučiny zmoklé a plné prachu visí pod požárním schodištěmPavouci hledající ochranou rozpadající se střechu se derou vpředHledají si cestu po šedých tenkých vláknách nahoru ze smrtí nacucaných stěn černý vlčák po nich lezpak kousl psa, zabil psa, strašil psa, paničku, pána, sousedy pak umřel žil v nich pán, černovlasý, naštvávací, hrdý, pyšný, sám, ale s paníale umřel zůstala v nich paní, ekonomka (on inženýr), jak říkali na pohřbuvycházela zřídka, umřela dnes dům je prázdný a já sedím proti němu na okenní římse. sleduji pavouky, jak zdrhají. začne pršet,padají kapky na zdina měpavučiny nasákávají vodu, mísí se s prachem těžknou utrhávájí sepadajípavouci jdou o dům dál ~ Eunika Eyerová, 21. 9. 2024 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Kde je ten vánek
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Kde je ten vánek Kde je ten vánek, je mi vedro. Sedím na kempovací židli a rozčiluji se. Je to vedro amě bolí v krku. Kousl mě ovád a fakt to svědí.Sestra mi bere nůžky aoblečení.Dostala jsem tu nejhorší práci akřičí tu na mě cikády.Přitom poslouchám rozhovor o pozitivním nastavení mysli ajak tak mám myslet.Rozčiluje mě to ještě víc a mám hlad. Sleduji přitom našedlé moře při odlivu. Hází jednu vlnu přes druhou a pak se vrací po kraji pláže zpět. Víří v něm řasy a mě jedna vypadla z víčka, mísí se dohromady s těma mořskýma a ztrácí se mi z dohledu. Stmívá se, ale cikády neutichají, jsou hlasitější. Jedny zpívají vysoko a druhé nízko, dokonce mají svůj vlastní rytmus. Cikády mě už nerozčilují a mám hlad. ~ Eunika Eyerová, 18. 7. 2024 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Hledám svůj příběh
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky hledám svůj příběh hledám svůj příběhutíkájá nevímběžet?Co když ho doženu? ležet? Co když zahynu? jak se představitkdybych ho stihlajak si ho představitaž budu na zemijak se u něj udržet kdybych s ním bylazastavit ho? Co když tam budu trčet? Sakra ~ Eunika Eyerová, 15. 6. 2024 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Vlaštovka
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Vlaštovka Červánky se začaly odrážet na šedé omítce domu. Byl takovou velkou krabicí socialistického realismu. Přišlo mi, že trochu vypadá jako nádraží, které je kousek odsud. Dům měl požární žebříky s kovovými zrezivělými šprušlemi, které spojovaly zem s úplně posledním, 9. patrem (na pána v podkroví se zapomnělo). I zábradlí bylo sestaveno ze železných olezlých tyčí, které vás tentokrát zavedly až úplně nahoru, k zapomenutému pánovi. Ráda jsem postávala na okraji plošiny, která rozdělovala žebřík na dvě části. Byla jsem tam i když pršelo, i když byl mráz a i když byla plošina celá kluzká a já bála, že mi k ní přimrzne ruka. Táhlo mě to tam. Ke sledování protějšího domu, jeho oken a v nich jeho obyvatel. Pod plošinou byla druhá část žebříku a temná neznámá ulička plná myšlenek pozůstalých duší napojující se na velké osvětlené zalidněné ulice bez ducha. Hlas tmy plné myšlenek dozníval až ke mně, do 4. patra, na mojí malou kovovou plošinu. Je místem, kde můžu být úplně úplně sama a přesto vidět nebýt odříznuta. Vábena touto představou každé ráno po svítání a večer před tím, než se setmí, usedám na okraj. Koukám se dolů a čekám na to, kdy přijde temnota a s ní i vábivý zvuk duší. Přímo naproti bydlí vrásčitá babička se třemi kočkami, dvě jí umřely. Taky se chvilku starala o nějaké děti, možná vnoučata, nicméně ty už dlouho nepřišly. Na stole mívá ručně malovanou vázu s kytkama. Mění je každou sobotu, ve čtvrtek už vidím, jak přestávají držet rovnováhu a opadávají jim okvětní lístky. Vím to, protože ji sleduji už dva roky, obdivuji ji. Zvládla celý svůj život, neskočila ze zamrzlé plošiny, která je pod jejím oknem, nenechala se pohltit tmou. Už dlouho jsem se s ní snažila promluvit. Dvakrát nebo třikrát jsem na ni zkoušela zavolat, pak i zakřičet. První jsem zkoušela křičet dobrý den, jak se máte a skončila jsem u Halo!! Ani se neotočila, i když měla otevřené okno a i přesto, že jsem ji viděla do obličeje. Možná, že už moc neviděla a možná, že už ani moc neslyšela. Odšourala se do koupelny, předpokládám, že to byla koupelna. Myslím, že měla dveře z dřevotřísky. Po chvíli se dveře začaly otevírat a objevily se její pantofle, v ruce držela papírovou vlaštovku. Došla ke stolu, která na sobě měla vázu, tentokrát s karafiáty, a položila ji na něj. Sedla si, natáhla ruku a vzala si propisku. Cvakla, objevil se její hrot a začala něco psát na ocas té vlaštovky. Uvědomila jsem si, že už skoro necítím svoje prsty od rukou a že začalo sněžit. Podívala jsem se dolů za vločkami. Byly pohlcovány temnotou uličky. Už bylo po růžovooranžových červáncích, nebyly vidět hvězdy, svítila jen malá lampička u vstupu do naší temné neznámé uličky. Vločky padaly pomalu, prolétaly kolem zapomenutého pána, 4. patra a kolem posledních šprušlí požárního žebříku a pak zmizely ve tmě. Chtěla bych letět s nimi. Chtěla bych udělat krok dopředu a letět, nejdříve pomalu a jak se budu blížit k zemi, tak zrychlit, aby, až doletím ke tmě, rychlost zvířila myšlenky v ní schovaných duší, s těmi mými. Zašeptala bych. Už jsem tu, nejsem sama, jsem taky tou tmou, jsem s vámi všemi, jsem vámi všemi, už se nebojím, už netoužím, už jenom jsem. Babička přišla k oknu, usmála se, napřáhla ruku a hodila vlaštovku. Přistála mi na stehnech, začala jsem ji otvírat a přitom jsem si stoupala, abychom byly ve stejné rovině. Uklouzla jsem, ale vlaštovku jsem nepustila. Padala jsem nejdříve pomalu a pak rychle. ~ Eunika Eyerová, 16. 3. 2024 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.