Cesta
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Cesta Jsem tu a pak už ne.Jdu tedy. Nevím kam.Musím jít abych se mohla vrátitChci vidět zbytekNa jak dlouhoNevím k čemu se vrátit.Jak to na začátku a konci má vypadatStejne ale jduPrvní pryčDruhý zpátky Zpátky je to složitýNeznám Tu cestuBloudím porozkopanýchostnatýchPlných vodyklikatých tak že zkusím jít rovně, ale ztratím seCestáchTak zabočím a jsem na cestě oledovávající mé prsty a tak znova zabočím a jsem na cestě plné shnilotin a říkám si, jestli jsem neměla jít dál po té studené. Nevím jak má vypadat Ta cesta domů a tak beze směru bloumám Doufámže na ni stoupnu a ona si mě vezmea že já ji poznámasi je osudem ani zázrakemasi náhodoumožnápak tedy nahodile jdu ~ Eunika Eyerová, 21. 12. 2024 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Parapet mrtvé paní
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Parapet mrtvé paní Dřevěné dveře s popraskaným neprůhledným sklem uprostředPavučiny zmoklé a plné prachu visí pod požárním schodištěmPavouci hledající ochranou rozpadající se střechu se derou vpředHledají si cestu po šedých tenkých vláknách nahoru ze smrtí nacucaných stěn černý vlčák po nich lezpak kousl psa, zabil psa, strašil psa, paničku, pána, sousedy pak umřel žil v nich pán, černovlasý, naštvávací, hrdý, pyšný, sám, ale s paníale umřel zůstala v nich paní, ekonomka (on inženýr), jak říkali na pohřbuvycházela zřídka, umřela dnes dům je prázdný a já sedím proti němu na okenní římse. sleduji pavouky, jak zdrhají. začne pršet,padají kapky na zdina měpavučiny nasákávají vodu, mísí se s prachem těžknou utrhávájí sepadajípavouci jdou o dům dál ~ Eunika Eyerová, 21. 9. 2024 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Kde je ten vánek
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Kde je ten vánek Kde je ten vánek, je mi vedro. Sedím na kempovací židli a rozčiluji se. Je to vedro amě bolí v krku. Kousl mě ovád a fakt to svědí.Sestra mi bere nůžky aoblečení.Dostala jsem tu nejhorší práci akřičí tu na mě cikády.Přitom poslouchám rozhovor o pozitivním nastavení mysli ajak tak mám myslet.Rozčiluje mě to ještě víc a mám hlad. Sleduji přitom našedlé moře při odlivu. Hází jednu vlnu přes druhou a pak se vrací po kraji pláže zpět. Víří v něm řasy a mě jedna vypadla z víčka, mísí se dohromady s těma mořskýma a ztrácí se mi z dohledu. Stmívá se, ale cikády neutichají, jsou hlasitější. Jedny zpívají vysoko a druhé nízko, dokonce mají svůj vlastní rytmus. Cikády mě už nerozčilují a mám hlad. ~ Eunika Eyerová, 18. 7. 2024 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Hledám svůj příběh
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky hledám svůj příběh hledám svůj příběhutíkájá nevímběžet?Co když ho doženu? ležet? Co když zahynu? jak se představitkdybych ho stihlajak si ho představitaž budu na zemijak se u něj udržet kdybych s ním bylazastavit ho? Co když tam budu trčet? Sakra ~ Eunika Eyerová, 15. 6. 2024 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Vlaštovka
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Vlaštovka Červánky se začaly odrážet na šedé omítce domu. Byl takovou velkou krabicí socialistického realismu. Přišlo mi, že trochu vypadá jako nádraží, které je kousek odsud. Dům měl požární žebříky s kovovými zrezivělými šprušlemi, které spojovaly zem s úplně posledním, 9. patrem (na pána v podkroví se zapomnělo). I zábradlí bylo sestaveno ze železných olezlých tyčí, které vás tentokrát zavedly až úplně nahoru, k zapomenutému pánovi. Ráda jsem postávala na okraji plošiny, která rozdělovala žebřík na dvě části. Byla jsem tam i když pršelo, i když byl mráz a i když byla plošina celá kluzká a já bála, že mi k ní přimrzne ruka. Táhlo mě to tam. Ke sledování protějšího domu, jeho oken a v nich jeho obyvatel. Pod plošinou byla druhá část žebříku a temná neznámá ulička plná myšlenek pozůstalých duší napojující se na velké osvětlené zalidněné ulice bez ducha. Hlas tmy plné myšlenek dozníval až ke mně, do 4. patra, na mojí malou kovovou plošinu. Je místem, kde můžu být úplně úplně sama a přesto vidět nebýt odříznuta. Vábena touto představou každé ráno po svítání a večer před tím, než se setmí, usedám na okraj. Koukám se dolů a čekám na to, kdy přijde temnota a s ní i vábivý zvuk duší. Přímo naproti bydlí vrásčitá babička se třemi kočkami, dvě jí umřely. Taky se chvilku starala o nějaké děti, možná vnoučata, nicméně ty už dlouho nepřišly. Na stole mívá ručně malovanou vázu s kytkama. Mění je každou sobotu, ve čtvrtek už vidím, jak přestávají držet rovnováhu a opadávají jim okvětní lístky. Vím to, protože ji sleduji už dva roky, obdivuji ji. Zvládla celý svůj život, neskočila ze zamrzlé plošiny, která je pod jejím oknem, nenechala se pohltit tmou. Už dlouho jsem se s ní snažila promluvit. Dvakrát nebo třikrát jsem na ni zkoušela zavolat, pak i zakřičet. První jsem zkoušela křičet dobrý den, jak se máte a skončila jsem u Halo!! Ani se neotočila, i když měla otevřené okno a i přesto, že jsem ji viděla do obličeje. Možná, že už moc neviděla a možná, že už ani moc neslyšela. Odšourala se do koupelny, předpokládám, že to byla koupelna. Myslím, že měla dveře z dřevotřísky. Po chvíli se dveře začaly otevírat a objevily se její pantofle, v ruce držela papírovou vlaštovku. Došla ke stolu, která na sobě měla vázu, tentokrát s karafiáty, a položila ji na něj. Sedla si, natáhla ruku a vzala si propisku. Cvakla, objevil se její hrot a začala něco psát na ocas té vlaštovky. Uvědomila jsem si, že už skoro necítím svoje prsty od rukou a že začalo sněžit. Podívala jsem se dolů za vločkami. Byly pohlcovány temnotou uličky. Už bylo po růžovooranžových červáncích, nebyly vidět hvězdy, svítila jen malá lampička u vstupu do naší temné neznámé uličky. Vločky padaly pomalu, prolétaly kolem zapomenutého pána, 4. patra a kolem posledních šprušlí požárního žebříku a pak zmizely ve tmě. Chtěla bych letět s nimi. Chtěla bych udělat krok dopředu a letět, nejdříve pomalu a jak se budu blížit k zemi, tak zrychlit, aby, až doletím ke tmě, rychlost zvířila myšlenky v ní schovaných duší, s těmi mými. Zašeptala bych. Už jsem tu, nejsem sama, jsem taky tou tmou, jsem s vámi všemi, jsem vámi všemi, už se nebojím, už netoužím, už jenom jsem. Babička přišla k oknu, usmála se, napřáhla ruku a hodila vlaštovku. Přistála mi na stehnech, začala jsem ji otvírat a přitom jsem si stoupala, abychom byly ve stejné rovině. Uklouzla jsem, ale vlaštovku jsem nepustila. Padala jsem nejdříve pomalu a pak rychle. ~ Eunika Eyerová, 16. 3. 2024 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Nekousej mě
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Nekousej mě Ne Ne znovaNehojí se toV případě že kousneš do stejného místa ŽelvoZačne hnisat, bolet, štípat, kypět, drásat, Kmenové buňky budou tvá spásaProsím nenekousej měDostane se tam infekceProjde skrz rozroste se po celém těleDezinfekceNezabralaBude to velká tvrzBakterii, virů, možná červůHnisu, který zaplevelí skvěleMě Spi sladceJdu do posteleLehám si aZašpinavím prostěradloTím hnisem, Těmi červyTou špínouTvou vinou Nekousej želvoFuj je toNekousej znovaNehojí se toKousneš-li do stejného místaCelé zhnisáŽelvoMožná ty bys měla jít spátJdiJdi pryč Želvo ~ Eunika Eyerová, 17. 2. 2024 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Skáču
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Skáču skáču a je to všem pro smích skáču si sámokolo se dívám hraji si, sámi když diváky mám chtěl bych vidět smutnou tvářtvář rozumějícítvář s pochopenímusedl bych — možnáhledě do hlubokých zřících očí tvář bez výrazu s úsměvemspíše zjeví seulehnuhledě do hlubokých slepých skvrn a mumlám si pro sebe naštvaněproč hluboký, chápající pohled není už nejsem sebe nevědom už nejsem ani vědom možná že třetí jsem, je smrti podrobenožít tedy, nebo ukončit to udělat ten poslední krok ~ Eunika Eyerová, 20. 1. 2024 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Přešla jsem kopce
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Přešla Jsem Kopce Přešla jsem kopcenohy zapomněly Slyšela jsem hudbuhlas nenapodobí Viděla jsem světoči nezobrazí Chci se vrátit zpětUž nevímKde jsem bylaS kým jsem bylaKým jsem byla ~ Eunika Eyerová, 23.12.2023 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.
Petka
Nakladatelství Lelkárna® Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Úvodní stránka Edice Lelkárny Příběhová edice Naučná edice Lelkárenské novinky Podpořte nás Kdo jsme Šedé eminence Spolupracující autoři Kontakt Jazyky Petka V běžícím ledovém potoce koupe seuprostřed brčálového lesa4 stupňová voda plesátam na dně, kde se neměnípo kouskách se loupe a zeleníu dna skleslá nikdo o ní nevíje tu samašpinavá a smrdípokrývá jí slizkterý říká:“Nechoď blížnebo se ušpiníš.”Proto tu dřímeNikdo ji nesebereČas běžíZa chvilku se rozpadneNa milion kousíčků,Který každý zabije jednu malou dušičku ~ Eunika Eyerová, 18.11.2023 Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů Obchodní podmínky Zásady cookies Ochrana osobních údajů More than 2 results are available in the PRO version (This notice is only visible to admin users) Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.