Nakladatelství Lelkárna®

Kde je ten vánek, je mi vedro.
Sedím na kempovací židli a 
rozčiluji se.
Je to vedro a
mě bolí v krku.
Kousl mě ovád a 
fakt to svědí.
Sestra mi bere nůžky a
oblečení.
Dostala jsem tu nejhorší práci a
křičí tu na mě cikády.
Přitom poslouchám rozhovor o pozitivním nastavení mysli a
jak tak mám myslet.
Rozčiluje mě to ještě víc a 
mám hlad.

Sleduji přitom našedlé moře při odlivu. Hází jednu vlnu přes druhou a pak se vrací po kraji pláže zpět. Víří v něm řasy a mě jedna vypadla z víčka, mísí se dohromady s těma mořskýma a ztrácí se mi z dohledu. Stmívá se, ale cikády neutichají, jsou hlasitější. Jedny zpívají vysoko a druhé nízko, dokonce mají svůj vlastní rytmus.

Cikády mě už nerozčilují a 
mám hlad.