Nakladatelství Lelkárna®

Přeskládávám sebe sama…

Je tohle Trocha sociálna? Je stěhování příležitost ke změně? Určitě to znáte! Stěhování změny přináší. A je to vždycky PŘÍLEŽITOST! Pro každého, a je jen na něm, jak ji využije…

Ano, určitě je. V sociální oblasti, i z pohledu psychologie, je stěhování pro člověka velmi náročnou situací.

Přestěhovala jsem se, také já, nejen fyzicky, ale i sama v sobě. Došlo mi to pár dní po stěhování. Chytla jsem tu příležitost! Vlastně jsem si jí sama vybudovala a vědomě šla po té cestě…

Aby to bylo možné, abych se vrátila k sobě, ke svému čistému JÁ…

… tak jsem musela dojít zpět k místu, k bodu ve své duši, kterou jsem před dvaceti lety opustila. Tehdy jsem byla také na rozcestí, ale nešla jsem k sobě. Šla jsem si pro další zkušenost, bolestnou, ale i radostnou, rozením nejen dětí.

Ta zkušenost byla potřebná. Zavedla mne zpět do bodu nula. Do místa, kdy je možné si uvědomit sebe.

Šla jsem oklikou, ale došla. Teď stojím zase v tom bodu, ale není to stejné.

Dnes jsem se vydala cestou k sobě, a jsem konečně sama za sebe. Převzala jsem za sebe zodpovědnost. Už žádné berličky!

Vzpomněla jsem si na své ideály, najednou to vím. Musela jsem odejít a osamostatnit se, abych to uviděla.

Návrat zpět o dvacet let? Ne, není to stejný bod, jako tehdy, a přece je to návrat. Nebo vlastně nová možnost, jak vyrůst. To jsou moje ideály, co jsem kdysi měla a cítila, ale odsunula je kamsi do komory své duše.

Je to jako Velký úklid, kdy najdu poklad, co jsem zakopala! A mám radost!

A po té cestě jsem našla i zodpovědnost…

… za sebe sama! A našla jsem také důstojnost a asertivitu, která mi ve vztazích chyběla. Dnes se nedoprošuji, mluvím! Oznamuji, a vysvětluji jen, když to chce protějšek slyšet, naslouchat. Protože vztah dvou lidí, ať je jak chce blízký, nebude KVÉST, pokud se oboustranně nezalévá!!!

Byla jsem stále ta, co se přizpůsobovala, muži, dětem, církvi, i přátelům. Je mi šedesát, tak mohu prý už radit!

Myslete na sebe, ženy, více, než je to v naší společnosti obvyklé. Jinak vás ta společnost začne dusit, a může vás udusit zcela!

Já se teď nadechla, i v tomto věku a za podpory jiných žen, mnohých z vás, jsem to dokázala…

…dokázala jsem vstoupit na cestu, a vím, že jdu správně.

Možná si řeknete, že pozdě, no, ale přece! A poslední kvartál života už půjdu sama za sebe.

A neznamená to, že se ztrácí moje láska k blízkým. Ta zůstává, a vyvíjí se, roste dál!

Jak jdu po té nové cestě, tak se moc těším, co budu potkávat, co jsem dříve neviděla, a nyní jsem si dala prostor a možnost, to vidět!

Vím, že to nebude jednoduché, ale taky vím, že už jdu správně. A to mne posiluje! Já už totiž rozumím té tehdejší Zuzaně, co hledala! A už si to dokážu dát sama!

Ženy, pojďte taky, je nás víc, než půlka světa!!!