Nakladatelství Lelkárna®

Síla slunce a něha vody

Den, kdy sluneční síla dosahuje svého vrcholu a čekají nás nejteplejší dny. Všude se nese plno vůní — lípy, bezu, růží, heřmánku, jahod. Nastal čas léta, kdy si snad všichni připadáme trochu jako malé děti, kterým mají začít prázdniny. Těšíme se na stín stromu, na chlad vody, na vlahou noc, kterou můžeme celičkou strávit venku.

Letní slunovrat. Pro mne má ještě speciální význam, je to den, kdy jsem se narodila. Den, kdy je nejvíce světla. Rodiče měli šťastnou ruku, když mi vybrali jméno Lucie, tedy světlá a zářící.

Přišlo mi to vždy trochu předurčující. A nyní, o několik desítek let později, světlem maluji jako fotografka a píšu vám o svátcích Kola roku. Ani se mi nechce věřit, že se kruh pomalu uzavírá, neboť jsou před námi už jen dva.

…

LITHA, letní slunovrat, kupadla a svatojánské oslavy

Litha je anglosaské označení pro červen a červenec, znamená mírný anebo splavný, což pravděpodobně odkazovalo na fakt, že tyto měsíce byly vhodné na plavbu po moři. Svátek letního slunovratu oslavoval slunce po celé Evropě — zapalovaly se ohně, z kopců spouštěly hořící kola, která měla slunce v jeho síle ještě podpořit. Slunovratovou nocí totiž o ni zase pomalu přichází. Teď jsme ovšem na vrcholu, a tak je třeba slavit!

Kde jinde hledat ohlasy pohanských oslav, než v lidových tradicích. Zatímco oslavy zimního slunovratu byly u nás poměrně silně kristianizovány, letní slunovrat si po celou dobu zachoval svůj pohanský ráz.

Oba slunovraty byly pro Slovany velmi důležité svátky, spojené hlavně se sluncem a ohněm. U letního slunovratu však hrál svou důležitou roli také jiný živel — voda. Tak důležitý pro život, pro nadcházející úrodu, a také — stejně jako oheň — symbol očisty. Slované v tomto období slavili tzv. kupadelné svátky, které splynuly volně ve svatojánské oslavy.

Kromě svatojánských ohňů se zachovalo mnoho dalších zvyků — i běžní lidé se pouštěli v tyto dny do magických rituálů. Ženy i muži se opásávali ochranným pelyňkem černobýlem a trhalo se mnoho dalších bylin, o kterých se věřilo, že v den sv. Jana mají největší moc. Pletly se věnce a pouštěly po vodě. Právě svatojánský věneček byl jednou z inspirací pro fotografie svátku Litha.

Kromě bylin se hledalo magické zlaté kapradí. A já vám prozradím, že u nás na Hradci máme jeden exemplář v knihovně — a to prosím ne knihu, ale skutečnou „kvetoucí“ kapradinu, podezřeň královskou, s umně vyvedenou cedulkou „Zlaté kapradí“, aby nikdo nezůstal na pochybách. Takže já budu zřejmě letos nocovat na dvorku naší knihovny a čekat na zlatý kvítek.