Blíží se mílovými kroky, i když dle přírody se letos zdá, že je tady s námi o dost dříve – Máj, čas květu, plodnosti a lásky.
Zeleň už nikdy nebude šťavnatější, něžné kvítky stromů se snáší k zemi jako o svatebním průvodu — a jako by nám příroda sama chtěla ustlat na úrodné zemi.
Ptáci i mnohá zvířata si hledají své partnery. Polibky pod třešní, stavění májky — i naše tradice jsou spojeny s láskou. Některé jsou nové a jiné prastaré.
Beltain se začíná slavit večer 30. dubna a pokračuje na 1. května. To proto, že nový den pro předky začínal se západem slunce, nikoli o půlnoci, jako dnes. Ve wiccanském Kole roku je to svátek plodnosti, růstu, lásky a sexuality, oslava spojení Trojjediné Bohyně a Rohatého Boha. Pro Kelty to byla hlavně oslava nadcházejícího léta, vyhánění dobytka a také významný ohňový svátek. Věřili také, že stejně jako na Samhain, je tu noc velice tenká hranice mezi naším světem a zásvětím.
…
Májové tradice
I my máme předvečer Máje spojený s ohněm, a to díky pálení čarodějnic. Na mnoha místech hoří vatry. Tento zvyk u nás neměl kontinuitu ze starých dob, přišel z Německa, kde velké hořící ohně měly chránit proti zlým silám čarodějnic, které se slétaly na své sabaty. Je ale pravděpodobné, že právě tato Valpuržina nebo také Filipojakubská noc vychází původně z keltského svátku Beltain, kdy se mezi dvěma velkými ohni očišťoval dobytek vyháněný na pastvu po dlouhé zimě. Oheň měl také chránit před přírodními i nadpřirozenými vlivy, zajistit dobrou úrodu a léčit neplodnost a vůbec očistit lidi a dobytek od všeho zlého.
…
Další prastarou tradicí je stavění májek, které se objevuje po celé Evropě. Májka zřejmě měla symbolizovat opět ochranu obce a hojnost. Snad také mohlo jít o symboliku propojení ženského a mužského elementu.
Dodnes se odborníci nemohou shodnout, co vlastně májka přesně znamenala. Výklady, že se jedná o falický symbol, najdeme třeba u Thomase Hobbse nebo Sigmunda Freuda. Jiní v ní vidí odkaz na posvátné stromy, propojení divokého lesa a civilizované zemědělské krajiny. Další vnímají vztyčení májky a následné oslavy jednoduše jako projev radosti z toho, že přišlo teplé počasí a lidé přežili další zimu.
Májky se stavějí obecní — na návsi, ale také menší před domy dívek a mladých žen, aby jim muži (často jejich nastávající) vyjádřili před celou komunitou svou náklonnost.
…
A co ten polibek pod třešní? To je údajně čistě česká, poměrně novodobá, zřejmě původně městská tradice, spojená s Karlem Hynkem Máchou a jeho sochou na Petříně, kde v máji kvetlo množství třešní. Vždyť to byl právě on, kdo napsal romantickou báseň Máj. Na petřínské soše, kde synesteticky přičichuje k větvičce šeříku, najdete i její první verš „Byl pozdní večer – první máj“. Tak neváhejte a oslavte krásný lásky čas.
Inspirace pro toto období:
Stravte večer u ohně s lidmi, které máte rádi. Zpívejte, zatancujte si, zabubnujte. Můžete spálit, co váš tíží. Odvážní mohou zkusit přeskočit.
Čichejte k voňavým květům, dívejte se okolo a prostě se radujte z nepřeberných půvabů přírody.
A nezapomeňte na polibek pod třešní, nebo jakýmkoli jiným rozkvetlým stromem! Letos to vidím na bezy či dokonce lípy, poběží-li příroda tímto tempem
BELTAIN — Moje zosobnění svátku Beltain je májová bohyně. Tajemná žena mnoha příslibů. Tak jako příroda nám s růstem, zelenou svěžestí a bohatstvím květů slibuje, jak úrodný bude rok. V krásné literatuře je považována za slovanskou bohyni lásky, krásy a manželství Lada. Byla jí zasvěcena také setba a orba. Její jméno vychází z obřadních písní, které se zpívaly na tzv. Zelené svátky, slavené v máji a dále v červnu okolo letnic a ve kterých se často objevuje slovo “Lado”. Pravděpodobně mělo význam “ženich/nevěsta, manžel/manželka. milenec/milenka. I když Lada nebyla skutečnou bohyní, místo u svátku Beltain si tato krásná “milenka” zaslouží. Jako Májová královna lákající svého Zeleného krále.
~ Lucie Deutsch, 20. 4. 2024
Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.