Nakladatelství Lelkárna®

LPĚNÍ NA MINULOSTI

Kdo by si ještě rád nepodržel v mysli a vzpomínkách voňavé teplé večery, rozkvetlé louky a horké dny, kdo by si ještě rád neprotáhl léto. Leč, čas neúprosně kvapí a my už jsme jednou nohou v podzimu. Období, které nás čeká, přináší příležitost pro vnitřní harmonii a mír. Z extrémů se blížíme středu a tomu napovídá i podzimní rovnodennost, která ťuká na dveře. Po půl roce zažijeme stav hlubokého klidu a vyrovnanosti. Alespoň na chvíli.

A přesto je tak jednoduché to pokazit a jazýčky vah rozkývat. Ostatně, děláme to více než často. Držíme a lpíme na tom, co už dávno dosloužilo a zatěžujeme svůj systém i energetický řád vzpomínkami, křivdami, nenaplněnými očekáváními. Nic z toho nechceme propustit, i přesto, že nic z toho už se nedá ovlivnit a změnit.

Podzimní rovnodennost je opravdu posvátná. Přináší energetické vyrovnání a audit našeho energetického účetnictví. Co jsme vydali, to se nám vrátí, co jsme zaseli, tím naplníme své sýpky na zimu. A zase je tu ta touha ten čas ještě obejít a honem na poslední chvíli nahnat to, co jsme nestihli či podcenili. Smůla. Rovnodennost je tu.

To nejzdravější, co můžeme udělat, je pustit všechno ze svých rukou a místo do minulosti a promarněných možnostech se zahledět dovnitř, do sebe. Co bylo uděláno, bylo uděláno. Co jsme nestihli, můžeme si nechat na jaro. Teď je potřeba vyklidit skříně i mysl a připravit se pomalu na zimu. Všechno, co neslouží, zabírá místo, ať už se jedná o věci nebo o stará přesvědčení.

Nechť nám nadcházející období umožní dospět a po právu oslavit všechno, co máme za sebou. Tím to i propustíme a vyprázdníme svou vnitřní krajinu. Čím méně v ní bude, tím méně nás toho stáhne do hlubin zimního Slunovratu.