Puberťáci mají obvykle jistou míru despektu vůči rodičům. Je to zřejmě jeden z adaptačních mechanismů, umožňujících osamostatnění potomků a zakládání vlastních rodin a nedá se tomu asi úplně předejít.
Řada rodičů si však stěžuje na uzavřenost a jakési odcizení vlastních dětí v tomto období a nechápou, kde se to tak najednou vzalo. Považují to za nespravedlnost, protože přece obětovali tolik času, peněz, dobré vůle a vůbec první poslední pro někoho, kdo se teď s nimi odmítá podělit, byť jen o slovo. Čím si zasloužili tak mrzké postavení v očích potomka? Pojďme si odcouvat pár let nazpět a poslechnout si toho pečujícího rodiče:
„Nechoď do sklepa, je tam bubák.“
„Děti nosí čáp.“
„Když budeš jíst ty pecičky, vyroste ti v bříšku meloun.“
„Dárky nosí Ježíšek. Ale má toho moc, víš, tak vždycky jenom zazvoní a odletí.“
„Čert mi tu na sebe nechal číslo. Jestli budeš zlobit, já mu zavolám a on si tě odnese.“
„To víš, že je to tvůj křeček Pepík. On byl nemocný, tak trochu změnil barvu. Jo a taky se trochu zmenšil. A asi zapomněl, jak se pije z pítka. A začal kousat. To ta nemoc, víš? Jak to myslíš, co je to za nemoc? To je taková křeččí nemoc.“
Dětské zklamání z reálného stavu věci krásně vystihla Bára Hrzánová ve hře Hrdý Budžes. Jenže v těchto případech má ono zklamání ještě hořkou příchuť ve smyslu oni mi lhali. Co na tom, že teď už jsem velký/velká a tamto se říká jen malým dětem. Co všechno se tedy říká těm velkým? A kdy se to dozvím? Pro dospělého není šest let žádná doba, pro dvanáctiletého je to půl života. Půl života mu někdo blízký opakovaně a vědomě lhal.
Byť si to možná dětská hlava nenaformuluje přímo takhle, ten podvědomý pocit, že dospělí bez uzardění lžou a považují to za normální tam zůstane. Alespoň mohu-li mluvit za sebe. Takže proč se svěřovat, proč si chodit pro radu k někomu, komu se opakovaně nedá věřit ani ve věcech, kdy vlastně o nic nejde?
To, že se člověk časem vymaní z pocitu křivdy a nahlíží na to celé jinak jako dospělý neznamená, že v něm tenhle pocit nebude hrát významnou roli právě v oněch telecích letech.
~ Jan Wranimir Vrána, 23.12. 2023
Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.