Vždycky, když se stane nějaká událost, ke které se dá najít historická paralela, najdou se tací, kteří náhle „prozřou“ a vidí věštecký potenciál i u věcí, které snad původně neměly ani tu nejmenší ambici na něco podobného aspirovat. A leckdy stačí i paralela velmi nezřetelná, jak o tom krásně pojednává např. Chvalozpěv na Leibowitze od Waltera M. Millera.
V roce 1986 a v letech následujících se našla řada takových, kteří náhle prozřeli a našli „věštbu“ černobylských událostí v Bibli. Název města Černobylu odkazuje na rumištní rostlinu černobýl, tedy pelyněk černobýl. V kontextu s popisem apokalypsy ve zjevení svatého Jana to najednou dávalo smysl:
„Zatroubil třetí anděl, a zřítila se z nebe veliká hvězda hořící jako pochodeň, padla na třetinu řek a na prameny vod. Jméno té hvězdy je Pelyněk. Třetina vod se změnila v pelyněk a množství lidí umřelo z těch vod, protože byly otráveny.“
Senzace byla na světě.
Jenže… není pelyněk jako pelyněk. Představa, že pisatel oněch řádků měl vizi výbuchu jaderné elektrárny o dva tisíce let později je jistě lákavá, ale nepříliš pravděpodobná. Spíš by se mohlo zdát, že jméno hvězdy mohla autorovi vnuknout volná asociace z pohárku na stole. Na zažívání, podporu chuti k jídlu, proti parazitům či jako přísada do vína byl již ve starověku využíván pelyněk pravý. V malém množství má léčivé a blahodárné účinky. Ve velkém množství však pelyněk působí jako halucinogenní jed. To je i důvod, proč je absinth (obsahující výtažky z pelyňku) v řadě států zakázaný.
Kdo někdy četl zjevení Janovo, asi mi dá za pravdu, že autor musel halucinovat velice silně. Bez znalosti souvislostí s vlastní intoxikací a při troše náboženského založení však takový stav mohl snadno působit jako zjevení. Jako boží snaha předat nějaké důležité sdělení, hodné zapsání a uchování pro další generace.
Takže – není náhodou celá ta vize konce světa jen náhodná otrava pelyňkem?
~ Jan Wranimir Vrána, 23. 9. 2023
Copyright © 2025 Nakladatelství Lelkárna® s.r.o.