Nakladatelství Lelkárna®

„Spřátelili jsme se na cvičení z geodézie (kde asistoval), a kde za mě (yisgrafika) nakreslil ručně kolorovanou mapu. Jinak by mě nejspíš prof. Marek zabil. Daroval mi mlýnek na kafe, zvětšovák a zarámovanou fotografii s podpisem.”

Dnešní medailonek bych ráda věnovala osobnosti Jakuba Rudolfa Dudy, jehož odkazem se aktuálně zabývám. Fotil od dětství, začal už v rodném Vsetíně, odkud odešel na studia (nejdřív architektury na technice v Brně, později na FAMU), která nedodělal. Ale vždycky všude vystupoval jako fotograf. A to i přesto, že byl vlastně skoro celý profesní život zaměstnancem Přírodovědecké fakulty. 

Byl fascinován československou novou vlnou. Neustále experimentoval a nikdy nepodléhal komerčním tlakům. Svatby vyfotil snad jen dvě a to ještě někdy až v časech digitálních. Nikdy nebyl profesionálním fotografem, ale vždycky tak vystupoval a všichni ho tak i vnímali. Fotil v souborech. Často Prahu, spolu s dalšími dvěma autory ilustroval knihu o pražských pasážích a průchodech, ke které napsal předmluvu Václav Havel!

Jeho jméno je zmíněno v různých fotografických sbornících, encyklopedii výtvarných umělců, měl opravdu hodně výstav, a to i za minulého režimu a v zahraničí. Publikoval v časopisech, ilustroval knihy, vyhrával různé soutěže. Ale dnes, v digitální době, jeho jméno prakticky neexistuje. Na wikipedii ani čárka. Snažím se to napravit. 

Je stále naživu, ale jeho duše už přešla na druhý břeh. Prohrabávání v jeho archivech mě přimělo taky fotit pražské pasáže a další skrytá místa, což bylo jeho velké téma. Uvědomuji si, že jeho práce podprahově velmi ovlivnila můj výtvarný vkus. Přináším tedy kavčí nahlédnutí na krásu rubové strany Prahy, velmi ovlivněné životem a dílem J. R. Dudy.